Energie budoucnosti ~ Tomáš

V posledních letech neustále přemýšlíme nad tím, z čeho budeme v budoucnosti vyrábět energii. Není tomu tak dávno, co se řešilo, že uhlí a ropa, nám postupně, a to v horizontu několika málo desetiletí, prostě dojde. Už tehdy se vedly vášnivé diskuze o tom, čím tyto tradiční zdroje nahradit. Pod tlakem ekologických hnutí a dalších aktivistů, se stále více evropských lídrů kloní k tomu, že budeme uhelné zdroje omezovat a postupně se jich zbavíme úplně. A to navzdory tomu, že by nám tyto zdroje, podle původních odhadů, stejně brzy došly.

Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že na nové výzvy v oblasti ochrany životního prostředí je třeba také reagovat a je tedy nutné najít určitou rovnováhu mezi otázkami ekologickými a energetickými. Důležité je to slovo rovnováha. Určitě není řešením to, že přestaneme využívat běžné dopravní prostředky, kvůli tomu, že produkují emise, že přestaneme létat letadly a místo toho se budeme plavit na vorech, či jezdit na koních, a že ze dne na den vypneme všechny uhelné elektrárny. Například pro Polsko, které produkuje více než 75% energie z uhlí, by to v podstatě znamenalo takový cílený sebevražedný blackout. Naproti tomu, už jsme technologicky na takové úrovni, že si můžeme dovolit používat i takové zdroje, které jsou k životnímu prostředí šetrnější.

Energií budoucnosti by tedy logicky mohly být obnovitelné zdroje, ale.. Problémem obnovitelných zdrojů, jako jsou solární, vodní, či větrné elektrárny, je jejich nestálost a nevyzpytatelnost. Jinými slovy, vítr vždy nefouká a slunce vždy nesvítí. U vody je tato skutečnost ještě markantnější s ohledem na poslední roky, které se nesou ve znamení extrémního sucha (myšleno na české poměry), a celá řada vodních elektráren tak v letním období omezuje, či zcela vypíná svůj provoz. Veškerou energetickou poptávku tedy obnovitelnými zdroji pokrýt nedokážeme a musíme se obrátit opět na zdroje "tradiční". Tyto zdroje musí být navíc schopné vyrobit tolik energie, aby v případě právě toho, že bude sucho, či nebude svítit slunce, mohly doplnit i výpadek zdrojů obnovitelných.

Tedy bez tradičních zdrojů se navzdory technologického pokroku zatím neobejdeme, a musíme spíše přemýšlet, jak zvyšovat jejich efektivitu a snižovat negativní dopady na životní prostředí. Touto optikou se snaha postupně utlumovat uhelnou energetiku jeví jako logická, nicméně stále není zodpovězena otázka, čím uhlí nahradit.

Plyn

Jednou z možností, jak postupně nahrazovat uhlí, je plyn. Tento zdroj není zdaleka ekologický, ale při výrobě energie touto cestou, se vyprodukuje zhruba polovina emisí, které se vyprodukují při výrobě energie uhlím. Navíc přechod na plyn není tak ekonomicky náročný, jako například výstavba dalších jaderných bloků. Plyn je významným zdrojem například ve Velké Británii, kde představuje zhruba polovinu z celého energetického mixu země. Výsledkem je, že ekologická zátěž na produkci 1 kWh v Británii, je zhruba o třetinu nižší, než u nás.

Jádro

Dalším logickým krokem na cestě za čistší energií je jádro. Co se týče výroby energie, tak je jádro v podstatě čistý zdroj, protože produkce škodlivin, je ve srovnání s uhlím asi 1:70. Problémem jádra jsou samozřejmě doprovodné otázky, jako je stále nízká efektivita využitého paliva - většinu tvoří nevyužitý odpad a s tím související skladování tohoto odpadu. Dalším aspektem jsou pak vysoké náklady, které vyžadují několik desetiletí provozu elektrárny, aby se vůbec ekonomicky vyplatila. Přesto, dle mého, leží budoucnost energetiky především v jádru. Musíme se pouze naučit jej využívat efektivněji.

Fúze

Futuristickým a mým oblíbeným zdrojem výroby energie, je jaderná fúze. Zatímco běžné jaderné elektrárny vyrábějí energii tím, že štěpí atomy na "menší" prvky, a při tomto procesu dochází k uvolňování energie, fúzní reakce představují opak, tedy, že "menší" atomy slučují do větších - výsledkem je obrovské množství uvolněné energie, výrazně přesahující energetické zisky z běžných jaderných reakcí. Problémem této technologie, je skutečnost, že vytvoření podmínek pro fúzi, je natolik energeticky náročné, že vyprodukovaná energie dokáže sotva pokrýt energii spotřebovanou a o ekonomické rentabilitě se tedy zatím nedá vůbec mluvit.

Shrneme-li všechny tyto teze, nemusíme se o výrobu energie v budoucnosti příliš bát. Technologický pokrok nám umožňuje nalézat nové zdroje, či zdokonalovat ty staré a zároveň neustále snižujeme dopady na životní prostředí. K otázkám ekologie je však nutno přistupovat rozumně, nemůžeme se ze strachu z klimatických změn uvrhnout do středověku tím, že ze dne na den vyřadíme všechny "neekologické" zdroje, mezi které někteří řadí uhlí, ale jiní třeba i jádro. 

zdroj obrázku: Pixabay.com